Vedlejší přivýdělek na dohodu o provedení práce (DPP) či samostatná výdělečná činnost (OSVČ) zvyšují příjem domácnosti – a tím i to, kolik dostanete ze superdávky. Podívejte se, jak se tyto příjmy započítávají, jak se promítají do pracovního bonusu a kdy už mohou vzít nárok na některé složky dávky.
Superdávka (dávka státní sociální pomoci) se skládá až ze čtyř složek. U všech – zejména však u složky na živobytí a pracovního bonusu – se vychází z rozhodného příjmu domácnosti. Do něj se počítá většina výdělků DPP i příjmů z podnikání OSVČ po odečtení daní, pojistného a výdajů.
Příklad: Maminka na rodičovské má DPP 9 000 Kč čistého. Domácnost tím zůstane pod 1,43 × ŽM, ale získá pracovní bonus 3 600 Kč (40 % z 9 000) a současně si částečně přilepší složkou na živobytí.
Podnikatelům se započítává jedna dvanáctina z posledního daňového přiznání. Nezáleží na tom, kolik měsíců v roce skutečně podnikali.
Paušalistům se podle zákona započte:
Pásmo paušální daně | Částka pro superdávku |
---|---|
Pásmo 1 (do 1 mil. Kč) | 100 % PHM |
Pásmo 2 | 150 % PHM |
Pásmo 3 | 200 % PHM |
Tím se minimalizuje administrace, ale u paušalistů s reálně nižšími zisky to výrazně zvyšuje rozhodný příjem a může superdávku snížit.
Příklad: Táta podniká hlavně, zisk za rok 2024 měl 240 000 Kč. Započítá se 1/12 = 20 000 Kč měsíčně. Rodina se dostane na 1,7 × ŽM → složka na živobytí mizí a pracovní bonus se podle druhé části vzorce zkrátí na 0 Kč.
Ne. Pro DPP stačí výpis z účtu a potvrzení od zaměstnavatele; OSVČ předkládají poslední daňové přiznání. U nováčků se použijí pevné procentní částky (50 % nebo 10 % PHM).
Ano. Pod 10 000 Kč neplatíte pojistné, takže vám zůstane vyšší čistý příjem a současně nezvyšujete rozhodný příjem tolik jako při odvodu pojištění.
Můžete zvážit přechod z paušálního režimu na klasické přiznání (výdaje procentem/podle skutečnosti). Vždy ale spočítejte, zda ušetříte víc na superdávce nebo na daních.
Nejste si jisti? Vyzkoušejte interaktivní kalkulačku a zjistěte dopad různých scénářů na vaši superdávku.